představují souhrn činností obou hráčů, které směřují ke ztížení přípravy soupeřova útoku (clonění při vlastním podání), ztížení, omezení nebo zamezení samotného útočného úderu soupeře (postavení bloku a/nebo polařů) a zvýšení šancí zachytit již realizovaný soupeřův útočný úder (vybírání míče, přesuny v poli). Zvláštní obrannou kombinací je pak vykrývání vlastního útoku proti soupeřově bloku. Tyto kombinace jsou závislé na tom, jestli oba protivníci útočí stejnou nohou, nebo každý z nich nohou opačnou.V dalším textu je vysvětlena pouze obrana proti hře dvou praváků a proti hře dvojice praváka s levákem, poněvadž obrana proti hře dvou leváků je pouze zrcadlovým obrazem obrany proti dvěma pravákům. Stejně tak je popsána pouze obrana blokem pravého obránce, protože má-li blokovat obránce levý, je základem této varianty přehození jejich pozic v poli bezprostředně po podání.

je činnost, která se používá poměrně často, protože na jedné straně nevyžaduje příliš velké požadavky na oba hráče, na straně druhé však znepříjemňuje hru přijímajícímu hráči a v případě rozdílných útočných kvalit soupeřů prakticky znemožňuje přebírání servisu lepším smečařem. Taktika clonění je vysvětlena na nákresech zobrazujících 2 nejčastější případy, a to clonění hráče, který si podání nepřebírá (obr. 1) a clonění hráče, který si podání přebírá (obr.2).

Samotné clonění probíhá v následující posloupnosti: nejprve si stoupne podávající (Obránce) do místa, odkud chce zahrávat podání, a připraví se ke kopu. Jeho spoluhráč, který je již u sítě (téměř vždy jde o Blokaře), zkontroluje jeho konečné postavení a ihned poté zjistí pohledem postavení soupeře, kterého má zaclonit. Spojnice obou hráčů představuje myšlenou úsečku, na niž si musí clonící hráč stoupnout, aby soupeři zastínil výhled. Hráč si stoupne buď čelem k podávajícímu spoluhráči nebo naopak čelem ke stíněnému soupeři, zdvihne ramena (a případně i paže mírně odtáhne od těla), aby co nejvíce zakryl postavení spoluhráče na podání. Těsně po provedení podání se vyhne letícímu míči rychlým shýbnutím nebo posunem do strany.

1. Žádný z hráčů si podání nepřebírá (obr. 1) = účelem stínění je ztížit hráči na příjem předem připravenému (S2 = levák nebo vpravo postavený pravák) zpracování míče, z čehož může vyplývat zamezení rychlého útoku i následná horší nahrávka a pozdější mnohem složitější útok. Stíní se tedy hráč, na kterého podání poletí, a protože je dopředu let míče zřejmý, je výhodnější clonit čelem k podávajícímu spoluhráči. Clonící totiž vidí, kdy a jakým způsobem spoluhráč podal a může letícímu míči (a) uhnout až poslední chvíli, čímž zkrátí dobu reakce soupeře. Může i omezeným způsobem reagovat na přesunutí soupeře mimo jeho clonu, a to tak, že mu podávající před vlastním podáním pohybem ruky ukáže směr, kam se má s clonou pohnout. Cloní-li čelem k soupeři, může sice na jeho pohyb reagovat okamžitě vlastním přesunem, ale vystavuje se na druhou stranu nebezpečí, že neuslyší spoluhráčovo kopnutí do míče a nestačí se včas sehnout. Poté, co soupeř podání přijal, se clonící hráč buď vrací do obrany bez bloku (činnost b), nebo zůstává u sítě připraven na blok.
2. Jeden ze smečařů (S1= pravák) si přebírá podání (obr. 2) = na rozdíl od varianty 1 je zde účelem obranné kombinace vyřadit S1 z přijmutí míče nebo mu zpracování míče tak ztížit, že bude pro něj velmi obtížné úspěšně zaútočit. Stíní se tedy hráč, na kterého podání nepoletí, z čehož vyplývá, že míč nikdy nepoletí do prostoru postavení clonícího hráče, který tak vždy stojí obrácen čelem k S1. To, že míč letí mimo clonu, má pro B tu výhodu, že nebude muset před míčem uhýbat, může se plně soustředit na zaclonění S1 a přitom může aktivně reagovat na přesuny a vyklánění S1. Celé clonění B s reakcí na pohyby S1 a následné podání probíhá tak, že pohne-li se S1 doleva (a1), pohne se B mírně tímže směrem (b1) a O v témže okamžiku provede podání doprava (c1). Naopak pohne-li se S1 doprava (a2), zacloní ho doprava i B (b2) a O podá míč prudce doleva (c2). Po provedení podání a podle způsobu příjmu soupeře se B buď vrací do obrany bez bloku (d), nebo zůstane v postavení na blok. Taktika postavení a pohybu clonícího hráče má základ ve správném postavení clony do zorného pole S1 - jestliže se S1 poté, co B zaujmul clonící pozici, nevyklání a nepřesouvá, je clona postavena špatně, B musí urychleně celou situaci znovu přehodnotit a posunout se do správné strany. Když se S1 začne vyklánět, pohybuje se B na stejnou stranu, ale musí si přitom uvědomit, že se posouvá přibližně jen na poloviční vzdálenost než S1. Výjimku tvoří jen ta situace, kdy se S1 přesune příliš daleko vpravo nebo vlevo do strany, čímž si značně odkryje druhou stranu. B na to pak reaguje pouze mírným pohybem do téže strany a ponechává spoluhráči na podání možnost kopnout umístěný míč do prostoru na opačné straně.