HcjPrijemTelo

3.4.2.4.3. Příjem míče tělem

je méně častý způsob příjmu podání, který je vhodný spíše pro méně obratné hráče nebo pro hráče vyšších postav, pro které je příjem hlavou či nohou obtížnější. Výhodou tohoto způsobu příjmu je to, že míč je zbaven své prudkosti i rotace a volně odlétá do požadovaného prostoru. Nevýhodu je to, že je ho možné zahrát většinou pouze tehdy, když míč letí přímo na hráče nebo jen velmi těsně vedle něho a ve výšce zhruba mezi jeho pasem a krkem.

Technická stránka příjmu tělem

Technické provedení:

Před příjmem stojí hráč poněkud rozkročen na pokrčených nohou přímo proti míči. Ruce jsou sevřeny v pěst a tlačeny mírně zpět za tělo tak, aby se zpevnil hrudní koš. Hráč se zároveň nadechuje a vnitřním tlakem na břišní krajinu zpevňuje břicho, které mírně vysouvá vpřed. Nohy regulují pokrčením nebo natažením výšku plochy břicha a hrudníku, aby na ní letící míč dopadl přesně do středu. Při dopadu míče se trup lehce zaklání, aby ztlumil energii úderu a odrazil míč do požadované výšky. Po odehrání míče napětí těla povoluje a hráč se zapojuje do hry.

Varianty příjmu tělem:

příjem břichem = někteří hráči přijímají nízko letící míče břichem téměř jako halfvolejem. Stojí přitom rozkročeni v podřepu a mírně či více zakloněni, se zapaženými pažemi. Plocha zpevněného břicha se vysouvá proti letícímu míči, nohy se v kolenou napínají a celé tělo jde do mírného záklonu na špičkách - míč odražený od břicha lehce vzlétá přibližně do úrovně hlavy.

Nejčastější chyby v provedení:

hráč vybírá míč v nesprávné výšce = vybírá-li hráč míč příliš nízko letící, hrozí nebezpečí,že míč zasáhne podbřišek a způsobí poměrně bolestivý úder. Naproti tomu nechá-li hráč míč příliš vysoko odskočit, míč mu může narazit do krku nebo dokonce do brady.

hráč nedostatečně zpevní hrudní a břišní svalstvo nebo se k míči předkloní = v tomto případě je míč příliš ztlumen a dopadá před hráče s minimálním odskokem. Úder do povoleného svalstva je navíc značně bolestivý.

Taktická stránka příjmu tělem

Použití příjmu tělem ve trojicích a ve dvojicích:

Prudké podání zahrané do střední výšky přímo na tělo se velmi špatně vybírá nohou (hráč se musí dostat mimo rovinu letu míče) nebo hlavou (je minimum času dostat se hlavou pod míč), ale poměrně dobře tělem. Vybraný míč je většinou perfektně zpracován a dopadá volně k sítě bez jakékoli rotace, takže je připraven jak pro kvalitní nahrávku, tak pro rychlý útok druhým dotykem.

Použití příjmu tělem v jednotlivcích:

V singlech je příjem míče téměř vždy spojen s nahrávkou, a proto je jeho použití popsáno v kapitole Příjem míče kombinovaný s nahrávkou.

Rozdíly mezi nohejbalem a fotbaltenisem vzhledem k příjmu tělem:

V technice i taktice této činnosti neexistují mezi nohejbalem a fotbaltenisem žádné rozdíly.