je velmi užitečnou herní činností, která má význam především ve trojicích. Je-li nahození dobře provedeno, přináší útočníkovi snadný bod "bez veliké námahy" a blokaři jen malou šanci míč úspěšně zblokovat . Protože však nahození klade kvůli utajení úmyslu do poslední chvíle velké nároky na rychlost a obratnost útočníka a hraje při něm velkou roli i moment překvapení, nedoporučuje se jej používat příliš často.

Technické provedení:

Nahodit blok lze mnoha způsoby a v podstatě není jeden nejlepší doporučený způsob. Nejdůležitější na celém nahození je přechytračení bloku, tj. naznačení některého úderu, nejlépe razantního smeče, a v poslední chvíli, když už je blok vystaven v krajní poloze a má nejmenší možnost pohybu, zahrání jiného, technického nebo pomalého míče na blok, který se z této krajní polohy vrací zpět a odkryje se. Pomalu letící míč pak přelétá soupeřův blok a dopadá na jeho ruku, tělo nebo hlavu, popř.se lehce odráží od bloku do volného prostoru.

1. nahození krátkým míčem = je nejčastěji používaným způsobem nahození bloku, proti němuž při správném provedení existuje pouze pasivní obrana. Smečař má míč šikmo vpředu před blokem a chystá se k útoku jako při razantním smeči mimo blok či při vytlučení bloku, ale po vystavení bloku zahrává z výšky krátký míč. Nehraje ho však podél sítě, nýbrž krátce, rovně přímo proti bloku - míč je zpomalený a většinou přelétá přes blok (v té chvíli již poněkud stáhnutý) na tělo či ruku blokaře. I v případě, že si blokař dává na nahození velký pozor, nemá velkou šanci míč aktivně zblokovat a v nejlepším případě ho lehce odráží zpět ke smečaři.
2. nahození vnitřní stranou nohy = po pomalé, klidné nahrávce naznačí smečař smeč vnitřní stranou nohy, ale nohu před míčem zastaví. Méně obratný blokař většinou stahuje nohu doleva a odkryje si pravý bok - v tu chvíli smečař udeří padající míč lehce zespodu tak, aby se dotkl blokařovy ruky nebo boku. Pokud blokař nohu nestáhne, může smečař míč do bloku lehce nahodit a rozehrát si o něj znovu.
3. nahození podrážkou = zahrává smečař po naznačení prudkého úderu vnitřní stranou doleva podél sítě. Poté, co se blokař na tento úder soustředí a třeba i částečně blokující nohu do tohoto směru posune, odkloní se smečař od míče a zahraje velmi lehký smeč podrážkou přímo proti blokaři. Míč většinou lehce tečuje blok a dopadá buď těsně vedle blokaře, nebo se ho dotkne podruhé. Při zahrátí tohoto nahození by měl smečař počítat s tím, že blokař může míč vrátit zpět, a musí být připraven vykrýt sám sebe.
4. nahození hlavou = se zahrává jako překvapivý úder často druhým dotykem místo nahrávky. Blokař je soustředěn na blokování jednoho či dvou smečařů a nevěnuje nahrávači pozornost - nahrávač pak rychlým smečem hlavou nahodí míč do jeho těla či do nohou.
5. nahození tělem = je možné použít nouzově po nižší nahrávce do těla, kterou chce blokař netakticky zblokovat, nebo po nahrávce na dlouhou proti nabíhajícímu blokaři. Smečař rychlým přetočením horní části těla odhodí míč středem hrudního koše na blokaře a počítá s tím, že ztlumený míč přeletí blokařskou nohu nebo se od ní lehce odrazí zpět.
6. nahození patou = lze zahrát v případě, že vyšší nahrávka letí pomalu k bloku,který se ji chystá shora prudce zblokovat. Rychlým švihem nohy a lehkým smečem patou posune smečař míč o něco výše a dopředu, díky čemuž blokař míč buď mine a ten dopadá na jeho tělo, nebo jej jen lehce zasáhne a míč se mu přes nohu převalí na druhý dotek.
7. prošlápnutí bloku = je specifickým případem nahození, při kterém smečař úmyslně zahrává míč v současném doteku, ale nikoli jako smeč, nýbrž chce šikmo až čelně celou vahou těla zatlačit do blokaře, aby ho přes míč odstrčil od sítě nebo dokonce povalil a míč pak setrvačností na jeho odkryté tělo nahodil.

• hráč neutají úmysl nahazovat = utajení úmyslu nahazovat je nejdůležitější, ale také nejtěžší činností a vyžaduje smečaře velmi rychlého a obratného. Smečař totiž nemůže být od začátku akce připraven na nahození, ale musí předstírat úplně jiný, nejlépe razantní úder, protože jinak by blokař mohl nahození vystihnout a účinně na něj reagovat.
• hráč nahazuje míč v příliš obtížné situaci = má-li hráč při úderu míč příliš pod blokem nebo je-li míč nahrán příliš velkou rychlostí, musí smečař sám vyhodnotit, jestli je výhodnější pokusit se o nahození anebo jestli přehodí míč pouze zadarmo. Nahazovat míč za každou cenu se totiž nemusí vyplatit, protože při nahazování v opravdu obtížné situaci má kvalitní blokař velmi dobrou šanci získat blokem bod, který by však po míči zadarmo musel teprve útokem získat.

Prostor, ze kterého se nahození bloku hraje:

Smečař ztíží blokaři jeho situaci především dokonalým předstíráním reálné situace razantního smeče (někdy i včetně typických grimas a pohybů) a překvapivým zahráním některé z variant nahození. Důležité je také nehrát nahození příliš často a spíše než chystat se na něj předem je lépe využívat situace při chybách nebo chvilkové nekoncentrovanosti blokaře.