3.4.1.2.4. Smeč nártem

je velmi prudký a z výšky hraný úder, který je však pro svoji malou přesnost a velké nároky na kloubní pohyblivost hrán pouze výjimečně jako moment překvapení nebo jako nouzový úder, když míč letí příliš vysoko k bloku.

Technická stránka smeče

Technické provedení:

Smečující hráč má před úderem míč od sebe na vzdálenost nohy s nataženou špičkou a ve výšce asi 1,2 -1,5 m. Začátek smeče je obdobný jako u smeče vnitřní stranou nohy, ale jakmile se začne smečující noha zvedat do výšky, přetáčí se na stojné noze tak, aby její chodidlo bylo rovnoběžné se zemí nebo aby nárt dokonce směřoval k zemi. Špička smečující nohy musí být pevně propnuta směrem od kolena, aby nepřekážela při úderu nártem. Ve chvíli, kdy je chodidlo smečující nohy na úrovni míče nebo nad ní, provede hráč velmi rychlý švih nohy od kolena dolů a zasáhne míč do části HPh. Míč prudce odlétá přibližně do směru kolmém od plochy nártu, smečující noha pokračuje v pohybu doleva, tělo se otáčí na špičce stojné nohy a ruce pomáhají udržovat stabilitu.

 

Varianty smeče:

  1. vnitřním nártem z nahrávky proti noze = je velmi účinnou variantou používanou ve trojicích, kdy nahrávač uvolní mimo blok jednoho ze smečařů míčem směřujícím 10-50 cm za síť. Protože míč letí proti noze, musí stát smečař blízko sítě levým bokem natočen k nahrávači a musí být připraven velmi rychle zareagovat na nízkou nahrávku. Vlastní úder za sítí provádí smečař vnitřním nártem do části HPs, takže míč letí podél sítě nebo dokonce do ní, pouze v případě příliš dlouhé nahrávky nebo když obránce předčasně vyběhne blízko k síti, prokopne smečař míč diagonálně úderem do HPh.

  2. vnitřním nártem do směru od těla = někteří mimořádně disponovaní smečaři jsou schopni zahrát smeč nártem do směru od těla, kam se běžně smečuje pouze hranou podrážky. Pozice smečaře a míče musí být obdobná jako u smeče hranou, ale smečař vytočí nohu v kyčelním kloubu a koleni tak, že míč zasáhne v části HLs vnitřním nártem.

Nejčastější chyby v provedení:

Taktická stránka smeče

Prostor, ze kterého se smečuje:

Protože se jedná o doplňkový smeč, je možné ho hrát ve všech prostorech, ve kterých smečař vyhodnotí účelnost jeho použití.

Prostor, do kterého se smečuje:

Vzhledem k razanci smeče i k obtížnosti jeho přesného umístění se hraje více do levé části nebo středu hřiště se záměrem, aby míč obránce na zadní čáře přeskočil.

Obrana proti smeči nártem:

Obrana proti smeči nártem je snadná, pokud se povede úder vystihnout - v tom případě stačí dostatečně poodstoupit od sítě, často 2-3 m za zadní čáru a zde vyčkat na dlouhý a podstatně ztlumený odskok.

Ztížení obrany proti smeči nártem:

Hráč často smečující nártem musí tyto dlouhé prudké smeče prokládat krátkými technickými údery - díky tomu se obránci nemohou vytáhnout tak daleko od sítě a smeč má pak větší účinnost.

Použití smeče nártem ve trojicích:

Smeč se dá použít jako nouzový při vysokém míči letícím vpravo od smečaře směrem na blok, ale nejvíce se používá při hře na dva smečaře ve variantě s nahrávkou mimo blok proti noze.

Použití smeče nártem ve dvojicích:

S výhodou se dá použít v případech, kdy hráč dobíhá míč letící k síti vybraný v poli nebo špatně nahraný, který má vpravo daleko od těla - úder sice není hrán z výšky, ale jeho použití v běhu je přirozené a úder sám je poměrně razantní.

Použití smeče nártem v jednotlivcích:

Smeč se používá pouze výjimečně ve stejných případech jako ve dvojicích.

Rozdíly mezi nohejbalem a fotbaltenisem vzhledem ke smeči nártem:

Z hlediska provedení i použití smeče neexistují mezi nohejbalem a fotbaltenisem žádné rozdíly.