KapSmecPata

3.4.1.3.2. Smeč patou

je jeden ze dvou nohejbalových úderů, kdy je míč hrán v pozici před tělem, což ho na jednu stranu v počtu použití silně limituje, na druhou stranu mu to však dává velkou užitečnost např. při nepodařené náhře nebo po vybrání míče v poli. Hráč, který nezvládá smeč patou, je pak nucen odehrát míč zadarmo nebo se ho pokusit nártem zespoda prokopnout, zatímco dobře zahraný smeč patou je pro obranu soupeře velmi nepříjemný. Nevýhodou tohoto smeče je ta skutečnost, že směr jeho letu je snadno předvídatelný, což při jeho netaktickém použití značně usnadňuje soupeři obranu.

Technická stránka smeče

Technické provedení:

Smečující hráč má v ideální pozici míč před sebou ve směru, kterým chce hrát, na vzdálenost natažené nohy. Levá noha pokrčením reguluje výšku těla k míči, pravá je zanožena a skrčena v koleni. Její špička je co nejvíce stlačena ke koleni, aby nebránila úderu a naopak pata je co nejvíce předsunuta vpřed. Takto pokrčené chodidlo jde velmi rychle vpřed za současného narovnávání nohy v koleni, blíží se k míči a jeho podrážka pod vysunutou patou udeří míč do spojnice DLh a DPh. Dotek s míčem je prodloužen rychlým pohybem paty vzhůru, čímž míč dostává horní rotaci a odlétá vpřed. Po dopadu odskakuje díky této rotaci poměrně nízko dopředu. Smečující noha dopadá před tělo nebo ji smečař stáhne ještě ve vzduchu zpět k tělu.

Varianty smeče:

smeč patou z nízkého míče = stojná noha musí být silně pokrčena, aby se vytrčená pata svojí podrážkou dostala pod míč. Čím blíže k síti, tím méně musí pata do míče udeřit, ale zároveň tím více jej musí "topspinem" vytáhnout nad síť.

naťuknutí vysokého míče o blok = blíží-li se míč k bloku ve větší výšce (1,3 -1,5 m), může smečař velmi vhodně využít smeč patou ke ztížení blokařovy situace tak, že jde patou za míčem velmi blízko a vysoko (mnohdy i ve stoje na špičce) a v poslední chvíli zahraje prudký rotovaný smeč patou přímo do bloku. Díky horní rotaci odlétá míč od bloku obloukem buď zpět do hřiště, kde jej smečař znovu rozehraje, nebo dokonce mimo hřiště.

Nejčastější chyby v provedení:

hráč udeří míč nesprávnou částí podrážky = smečař musí hrát míč podrážkou u paty, plochou zhruba od středu klenby chodidla k patě. Čím blíže je míč hrán podrážkou u špičky, tím má míč menší rotaci a tím pomaleji odlétá od hráče.

hráč zasáhne míč v nesprávné vzdálenosti od těla =

má-li hráč míč při úderu příliš daleko od sebe, většinou jej podrážkou pouze lehce tečuje - míč pak v lepším případě velmi pomalu přelétá síť nebo v horším případě síť nepřeletí.

je-li míč příliš blízko u stojné nohy, je velmi obtížné využít razance vytrčené paty a hráč většinou míč jakoby skrčenou nohou a jejím narovnáváním míč pouze odstrkuje od sebe.

hráč má nesprávně propnuté chodidlo = základem správného úderu je maximální přitažení špičky směrem ke koleni tak, aby se pata mohla dostat k míči dříve. Není-li špička dostatečně propnutá, zasahuje míč současně s patou nebo ještě dříve a sráží ho směrem k zemi.

Taktická stránka smeče

Prostor, ze kterého se smečuje:

Tento smeč je možné použít prakticky ve všech útočných prostorech blízko sítě, jestliže si to situace vynutí nebo je-li to takticky vhodné. Ze vzdálenosti od sítě větší než cca 3 m je však tento úder již málo účinný a je vhodnější zahrát např. nízký kop nártem.

Prostor, do kterého se smečuje:

Ve vynucené situaci není příliš času na usměrnění míče, ale i zde platí obecná zásada, že úder by měl směřovat co nejblíže k zadní nebo bočním čarám. S výhodou se dá takticky použít smeč patou přes blok do prázdného prostoru OS a OZS za blokem.

Obrana proti smeči patou:

Obrana spočívá v koncentraci polařů a vystihnutí tohoto úderu, který je pak vhledem k nízkému rychlému odskoku často nutné vybrat halfvolejem nebo skluzem pod míč.

Ztížení obrany proti smeči patou:

Protože celá akce je poměrně rychlá, měl by smečař tento smeč používat jako moment překvapení v době, kdy je obrana soupeře nekoncentrovaná nebo očekává nahrávku či jiný úder.

Použití smeče patou ve trojicích:

Smeč se požívá u rychlých a obratných smečařů jako přehození bloku do prostoru středu zadní čáry nebo tečování bloku s úmyslem blok vytlouci. Často ho používají takticky vyspělí smečaři ve variantě naťuknutí míče před blokem v případě horší náhry, poněvadž si mohou po odskoku míče od bloku připravit útok znovu v lepších podmínkách blízko sítě.

Použití smeče patou ve dvojicích:

Smeč se často používá jako nouzový úder z míče vybraného a dobíhaného směrem k síti, nebo jako přehození bloku do nekrytého prostoru.

Použití smeče patou v jednotlivcích:

Smeč lze použít jako nouzový úder po příjmu před sebe nebo po vybrání z voleje směrem k síti, ale pouze v případě, že je míč blízko sítě.

Rozdíly mezi nohejbalem a fotbaltenisem vzhledem ke smeči patou:

Z hlediska provedení i použití smeče neexistují mezi nohejbalem a fotbaltenisem žádné rozdíly. Ve fotbaltenisu je však jeho použití mnohem častější, neboť není možné nechat míč nahraný před hráče potřetí dopadnout. Často je také z taktického hlediska nutné (zvláště po úspěšné obraně) hrát tento úder již na druhý dotek, neboť nahrávka na třetí by končícímu hráči situaci příliš zkomplikovala.