Práci trenéra-kouče při utkání můžeme rozdělit do třech etap - příprava týmu před utkáním, koučování v průběhu utkání (zápasu, setu) a po skončení utkání (zápasu).

Aby se utkání vyvíjelo dobře, za správné a bojovné atmosféry a bez zbytečné nervozity, je třeba, aby se hráči ještě před zahájením s utkáním ztotožnili, tj. včas se k utkání dostavili, převlékli, rozcvičili a zahřáli na provozní teplotu. Je nezbytné, aby všichni hráči byli v místě utkání přítomni 60, nepozději však 45 minut před zahájením a minimálně 25-30 minut před zahájením už byli v dresech na hřišti. Díky tomu je dostatek času nejen na fyzické rozcvičení, ale i na rozcvičení psychologické, na seznámení se s míčem, povrchem, prostředím a jeho zvláštnostmi, na komunikaci s trenérem a se spoluhráči.

Během této doby, cca 25 -15 min před zahájením utkání, také trenér všem hráčům musí předat informace potřebné pro utkání, především pak kdo a proč bude hrát v jaké sestavě, kdo bude připraven ke střídání, proč a kdy ke střídání může dojít. Těsně před začátkem prvního zápasu a poté před začátkem každého dalšího dílčího zápasu si trenér k sobě sezve nastupující sestavu i s náhradníkem a sdělí jim 1-2 základní, podstatné informace o zahajovací taktice a případně i první variantu změny taktiky v případě neúspěšného začátku.

- oddechový čas, tajm, je efektivní prostředek, díky kterému je možné přerušit hru ve chvíli, když se něco nedaří. Během tajmu musí trenér podat za velmi krátkou chvíli stručnou a jasnou informaci o tom, co je třeba ve hře změnit, jakou herní činnost je třeba vylepšit, čím soupeře vyvést z míry. V průběhu tajmu mluví většinou jen trenér a hráči se snaží s jeho názorem ztotožnit, v žádném případě není možné diskutovat o tom, jestli podanou radu realizovat nebo ne. Trenér nesmí mluvit příliš o tom, co bylo provedeno špatně, ale hlavně o tom, co musí být vylepšeno a co bude následovat. Tajmu by se měl zúčastnit i náhradník, aby věděl, jaké taktické pokyny bude plnit v případě střídání. Vyžádání tajmu následuje hlavně při potřebě

V průběhu hry nastává řada přerušení (po každém bodu, při střídání soupeře, při změně stran atd.), kterých může trenér využít ke krátkému taktickému sdělení (např. hrajte podání na druhého, zkuste ho pustit bez bloku apod.). Stejně tak je důležité, aby po skončení setu nebo při střídání stran ve 3.setu šli hráči kolem lavičky k trenérovi, který jim může podat nové informace nebo i jen povzbuzení. Vzhledem k tomu, že jde o jen velmi krátký čas, je nutné, aby tato informace byla jednoznačná, velmi krátká a plně srozumitelná.

Střídání v průběhu setu je velmi závažným zásahem do probíhající hry a používá se v zásadě ve dvou případech - jako východisko z nouze nebo jako taktická varianta. První případ je poměrně jasný - hráč upadl do momentální herní krize, je fyzicky (někdy i psychicky) unavený a potřebuje si odpočinout, nedaří se mu, kazí nebo soupeř přes něj získává snadno body. V tu chvíli musí trenér hráče ve většině případů vystřídat, aby se zotavil, získal novou herní dravost, v klidu si zhodnotil neúspěch a vyhecoval se pro další fázi hry. Obtížnější pro trenéra je střídání taktické, neboť plně závisí na pozorném sledování celého průběhu hry, na odhadnutí taktických záměrů soupeře a často na pouhé intuici. Nejčastějším případem je střídání blokaře ke konci setu - v tu chvíli musí soupeř čelit zcela jinému způsobu blokování než doposud, což ho může vyvést z míry. Často se také ve trojce vymění při jednom střídání dva hráči, aby se podstatně změnila celá koncepce útoku, který do té doby neměl patřičnou účinnost.

Ať už však jde o jakékoli střídání,musí být střídající hráči rozehřátí a připravení, aby mohli okamžitě plnohodnotně zasáhnout do hry. Náhradníci si musí být vědomi, že na hřišti mohou být pouze chvíli na 3-5 míčů jako dočasná změna koncepce hry, ale na druhou stranu (pokud se jim daří) by je měl trenér na hřišti ponechat co nejdéle. Výjimkou je krátká změna na 1 míč v závěru setu, na což by ovšem trenér měl hráče předem upozornit.

Po skončení dílčího zápasu nesmí trenér dělat okamžitou analýzu - vítěznou sestavu stačí pochválit a utvrdit v jejich dobré formě, poražené pak povzbudit a dodat jim naději do dalších zápasů. Obdobně pak po skončení celého utkání nebo po ukončení turnaje je vhodné udělat celkové zhodnocení až poté, co emoce z celé akce vyprchají - nejlépe po vysprchování při společném sezení.